Přejít k obsahu
Doprava•11. září 2026•2 min

Uhlíkové lamely mají Výtoňskému mostu koupit čas do roku 2028

Správa železnic začne příští týden lepit CFRP lamely na únavově poškozené diagonály železničního mostu na Výtoni. Šest týdnů práce, režim jednoho vlaku a dvaceti kilometrů v hodině zůstává a rozhodnutí o budoucnosti přemostění má padnout ještě letos.

Na železničním mostě na Výtoni se tento týden začíná instalovat zavěšené lešení a od příštího týdne začne Správa železnic čistit vybraná místa ocelové konstrukce a lepit na ně přímo uhlíkové lamely. Práce potrvají šest týdnů. Na provozu se nezmění nic: na most smí najet jediný vlak, a to rychlostí nejvýše 20 km/h. Omezí se pouze částečně pohyb pěších po lávkách. O zahájení prací informoval 8. září server Zdopravy.cz.

Těch šest týdnů se kupuje čas. Zpevnění má udržet provoz ve stávajícím, silně omezeném rozsahu nejméně do roku 2028 — tedy dost dlouho na to, aby stihl skončit spor o to, co bude s mostem dál.

Stabilizace částí mostu je nejefektivnějším způsobem, jak na něm udržet provoz ve stávajícím omezeném rozsahu.

— Nela Friebová, mluvčí Správy železnic

Co se na most vlastně lepí

Metoda ve spisu mostu není nová. Loni na podzim ji Mojmír Nejezchleb z úseku modernizace dráhy Správy železnic popsal pro Zdopravy.cz jako bandážování.

Pásy ze speciální hmoty zpevní prvky s únavovými poruchami. To za současných podmínek vydrží 3–5 let.

— Mojmír Nejezchleb, Správa železnic

Podrobněji techniku pro tentýž server rozvedl Pavel Ryjáček, profesor katedry ocelových konstrukcí Fakulty stavební ČVUT.

Spočívá v instalaci CFRP (uhlíkových) lamel, laminovaných v místě největší degradace diagonál a místech silně namáhaných na únavu. Cílem je stabilizovat stav v těchto kritických uzlech.

— Pavel Ryjáček, ČVUT

Mluví pro ni dvě vlastnosti. Zasahuje do mostu i do provozu na něm minimálně a jde o vratný stabilizační materiál: jakmile příprava rekonstrukce ze strany Správy železnic pokročí, dají se lamely zase odstranit. U konstrukce, jejíž budoucí podoba není rozhodnutá, to není maličkost.

Na montáž budou dohlížet odborníci z téže katedry ČVUT, kteří zároveň zajišťují dlouhodobý monitoring stavu mostu. Podle Ryjáčkova lednového vyjádření se rychlost degradace v poslední době zpomalila — právě proto, že se jezdí jen po jedné koleji a méně.

Most, který pokaždé rozdělí sál

Správa železnic uvádí, že práce předem projednala s památkáři, a ta věta je sama o sobě diplomacie. Pracovní komise památkářů předala letos v létě správci infrastruktury závěry, podle nichž se most opravit dá. Proti závěrečné zprávě se ohradil její člen Pavel Ryjáček a ze skupiny odstoupil. Následovala podle Zdopravy.cz vyhrocená diskuze o tom, nakolik je rekonstrukce efektivní a jak dlouhá je ve skutečnosti výsledná životnost.

Správa železnic se v posledních měsících snaží vztahy s památkovou obcí normalizovat a hledá kompromis mezi rekonstrukcí a novostavbou. Ani jedna strana se k tématu zatím nechce veřejně vyjadřovat. Rozhodnutí o finálním řešení přemostění chce správce učinit ještě letos.

Šest týdnů lepení a slíbené rozhodnutí spolu čtené vypadají jako jeden plán: získat tolik statické jistoty, aby spor mohl doběhnout, aniž by ho předběhla konstrukce.

Proč jde o víc než o jeden most

Přemostění Vltavy na Výtoni slouží železnici od začátku minulého století a leží na vytížené trase. Jezdí po něm příměstské vlaky z Prahy do Berouna i dálkové spoje do Plzně a dál do Bavorska. Každý z nich dnes přejíždí sám a rychlostí, kterou by člověk zvládl během.

Zdroje

  1. 01
#Výtoňský most#Vyšehradský most#Správa železnic#ČVUT#památková péče
Sdílet