Do Lodže odjela první ze 123 tramvají 15T, které dostanou klimatizaci. Jedna vyjde na 3,2 milionu

Ve čtvrtek proběhla v Ústředních dílnách dopravního podniku nakládka tramvaje Škoda 15T číslo 9239. Vůz odjel do polské Lodže a stane se pilotním vozem projektu dodatečné montáže klimatizace do první série pražských patnáctek. Je to největší zásah do komfortu téhle flotily od chvíle, kdy vyjela — a Praha se o něj několik let hádala, než ho zadala.

Práce dostala polská společnost ENIKA, která zakázku získala letos v červenci po soutěžení trvajícím více než rok. Montáž bude probíhat v halách lodžského dopravce MPK Łódź.

Kolik to stojí a kam to dosáhne

Nabídková cena vítěze za doklimatizování jedné tramvaje činila 3,217 milionu korun bez DPH. Za všech 123 vozů v rámcové smlouvě je to 395,685 milionu korun bez DPH, což je podle dopravního podniku o necelých 36 milionů méně, než byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky. O zakázku se ucházeli tři zájemci.

Těch 123 vozů je celá první polovina dodávky 15T s výjimkou čísel 9243 a 9285, která klimatizaci salonu už mají. Po plném rozběhnutí má úprava postupovat tempem nejméně dvaceti tramvají ročně, s ohledem na údržbové intervaly jednotlivých vozů. Podle Eniky se bude přibližně každé dva týdny přepravovat jedna tramvaj z Prahy do Lodže, zatímco opačným směrem se bude vracet hotový vůz.

Tři jednotky, čtyři režimy, pětiletá záruka

Do každé tramvaje přibudou tři samostatné klimatizační jednotky, do každého článku jedna. Každá má chladicí výkon 17 kW a umí také přitápět výkonem 6 kW. Provoz je automatický, řízený vlastním řídicím systémem ve čtyřech pracovních režimech: chlazení, větrání, větrání s předehřevem nasávaného vzduchu při nízkých teplotách a temperování vozu. Jednotky používají výlučně ekologické chladivo a záruka na ně je šedesát měsíců.

ENIKA podobnou věc už dělala — dodatečně instalovala klimatizaci do tramvají Bombardier NGT6 pro dopravce v Krakově.

Pilotní vůz je podmínka, ne formalita

Dokud se 9239 nevrátí, nikam další vůz nepojede. Prototyp po návratu do Prahy čeká homologace a zkušební provoz a teprve po úspěšném ověření technologie začne dopravní podnik posílat do Polska další tramvaje. Právě tenhle sled je důvod, proč je zpráva o jedné tramvaji, a ne o smlouvě podepsané v červenci: dokud není první přestavba schválená, existuje program za 396 milionů na papíře.

A je to tak správně. Tři jednotky zapuštěné do střechy článkové tramvaje jsou stavební a elektrický zásah do vozu, který má patnáct let provozu za sebou a víc před sebou. Najít chybu na prvním voze je levné. Najít ji na třicátém, po půl roce čtrnáctidenních kyvadlových jízd do Lodže, levné není.

Proč se z klimatizace stal takový spor

Patnáctka je standardní moderní pražská tramvaj a první série přijela bez klimatizovaného salonu — tedy bez toho, co dnes cestující pozná dřív než cokoli jiného. Právě to dělá z doklimatizování zakázku za 396 milionů, a ne věc, kterou by se vyřešila až příští generace vozů: dotčené tramvaje mají většinu svého provozního života ještě před sebou a alternativou k jejich úpravě je jízda bez klimatizace až do čtyřicátých let.

Tatáž otázka leží pod sporem, který teď dopravní podnik vede s ROPIDem o přestavby dalších vozů T3R.PLF — organizátor v něm dává přednost nákupu nových tramvají nebo rekonstrukcím, které doplní celovozovou klimatizaci. Dohromady jsou to dvě poloviny jedné debaty o tom, kolik ze stávající pražské flotily se vyplatí modernizovat místo obměny. Tahle polovina má podepsanou cenu.