Praha vyzvala vládu, ať jí nesahá na úspory. Ministr dopravy odpovídá, že není ministrem Prahy

Pražští zastupitelé schválili usnesení, kterým po vládě žádají řešení, aby město spolu s kraji nemuselo platit dopravcům za veřejnou dopravu o 21 procent více na DPH. Ve stejném dokumentu odmítají i to, že by Státní fond dopravní infrastruktury přestal zcela přispívat na opravy pražských a krajských komunikací. Usnesení podle serveru Zdopravy.cz navrhl Adam Scheinherr, předseda opozičního klubu Praha Sobě.

Scheinherr nenechal nikoho na pochybách, co bylo bezprostředním podnětem.

Reagoval jsem tím na útoky členů vlády, kteří chtějí vzít Praze ušetřené peníze na velké strategické projekty metro D a Městský okruh.

— Adam Scheinherr, předseda Prahy Sobě

Šest miliard ročně z novely, kterou schválili všichni

Daňovou změnou, o kterou jde, je hrozící zavedení DPH pro objednavatele dopravy. Dopadla by na kompenzace, které město vyplácí svým dopravcům, především dopravnímu podniku. Zdanění kompenzací by podle Scheinherrova propočtu zvedlo náklady až o šest miliard korun ročně a obava zastupitelů je přímočará: zdražení jízdného a omezení veřejné dopravy.

Změna vyplývá z novely schválené v roce 2024. Jak Zdopravy.cz připomínají, hlasovali pro ni poslanci napříč všemi stranami. Pražští zastupitelé už jednou podobné odmítavé usnesení k zavedení DPH přijali letos v dubnu, jde tedy o druhý pokus.

Druhá polovina usnesení se netýká daní, ale silnic. SFDI má přestat spolufinancovat opravy a rekonstrukce významných komunikací — proti čemuž se vedle Prahy postavila i řada krajů, které nejsou pod vedením vládního hnutí ANO. V metropoli se fond podílel například na rekonstrukci Barrandovského mostu.

Spor o to, kdo platí infrastrukturu hlavního města

Obecnější argument usnesení míří na uspořádání systému, ne na jednotlivou položku. Stojí v něm, že model, kdy financování velkých kapacitních komunikací nebo nových linek metra ve městech jde výhradně za rozpočtem hlavního města, je v kontextu evropských metropolí ojedinělý. Ojedinělé je ale i uvnitř Česka: kapacitní komunikace I. třídy si hlavní město financuje samo, zatímco v jiných krajských městech spadají do gesce Ředitelství silnic a dálnic.

K tomu dokument přidává omezení, kvůli kterému je spoření prakticky bezalternativní. Současný zákonný dluhový strop pro samosprávy významně omezuje možnost financovat velké stavby skrze úvěry a vede k tomu, že si samosprávy musí na investice primárně šetřit vlastní prostředky. Obce a kraje mají navíc v porovnání s Evropou jen minimální daňovou i příjmovou autonomii a v otázce příjmů závisejí především na politice státu.

A právě tohle omezení obrací argument ministerstva financí proti městu. Ministryně financí Alena Schillerová dlouhodobě poukazuje na to, že Praha i kraje drží na účtech vysoké úspory, které by měly jít na opravy silnic či nové infrastrukturní projekty. U Prahy se jedná o více než 200 miliard korun — tedy o peníze, které má město připravené na dostavbu metra D a Městského okruhu.

„Nejsem ministr Prahy ani Středočeského kraje“

Kritice z Prahy i ze Středočeského kraje čelí také ministr dopravy Ivan Bednárik. Podle radních pro dopravu obou samospráv nedostatečně prioritizuje rozsáhlé dopravní projekty v metropoli a jejím okolí, jejichž přípravě tak hrozí utlumení. Vlažně se resort staví k novým železničním tunelům pod Prahou, známým jako Metropolitní expres Spodem — tedy ŽUP či Nové spojení II. — i k Berounskému tunelu. Oba projekty přitom mají výrazně ulevit přetížené železniční síti a zrychlit dojíždění statisícům lidí.

Bednárik v pátek pro Zdopravy.cz vysvětlil, kde stojí.

Nejsem ministr pro Středočeský kraj a pro Prahu. Jsem ministr pro celou Českou republiku, takže budu vždycky zvažovat i to, jestli potřebují dálnici do Karlovarského kraje nebo jak vypadají silnice kdekoliv jinde v Česku. Uvědomme si, že tohle je nejbohatší část České republiky s největšími investicemi do infrastruktury a s největšími investory.

— Ivan Bednárik, ministr dopravy

Cílem podle něj je, aby se nevylidňoval venkov a investoři přicházeli i do regionů, kde je pro ně prostor. Zároveň ale pojmenoval cenu, za kterou se metropole může do státních priorit dostat. Centrální komise ministerstva dopravy, která dopravní projekty schvaluje, přistupuje podle Bednárika mnohem efektivněji k záměrům, u nichž existuje dohoda s obcemi o spolufinancování. Stejná cesta je podle něj otevřená i větším samosprávám.

Pokud přijdou s nabídkou, že dejme tomu 30-40 procent jsou ochotni kofinancovat ze svých vnitřních rozpočtů, tak pak budu mnohem náchylnější upřednostnit jednu prioritu před jinou.

— Ivan Bednárik, ministr dopravy

Obě poloviny sporu dohromady popisují uzavřený kruh. Město má utratit úspory, protože si nemůže půjčit. Stát mu slibuje přednost, pokud si 30 až 40 procent projektu zaplatí ze svého. A současně mu hrozí daňová změna, která by podle jeho vlastního odhadu ze stejného rozpočtu odčerpala šest miliard ročně. Který z těch tlaků povolí první, je otázka po metru D a Městském okruhu — tam totiž oněch 200 miliard míří.