Park Maniny se začne stavět letos. Praha sníží terén, aby pustila Vltavu zpátky

Na Parku Maniny se má začít pracovat ještě letos, informoval 21. srpna CAMP. Hotovo má být v roce 2035. Park vznikne mezi Hlávkovým mostem a špičkou takzvaných Libeňských kos, tedy na části z 56 hektarů podél pravého břehu pražského meandru Vltavy, kde dnes stojí betonárna, jedna z nejstarších pražských zahrádkářských kolonií, cyklostezka A2, kulturní Přístav 18600, office park Rohan City — a pořádný kus městské divočiny.

Návrh a jak se vybíral

Podobu území navrhl belgicko-český tým OMGEVING + FIŠER + VRV + ŠINDLAR, který uspěl v mezinárodním soutěžním dialogu vyhlášeném IPR Praha společně s Magistrátem hlavního města. Dialog byl vypsán na jaře 2022 a přihlásilo se do něj třináct multidisciplinárních týmů z celého světa. Odborná komise z nich vybrala čtyři, složené z ateliérů z Belgie, Nizozemí a Česka, které pak paralelně zpracovávaly návrhy. Vítěze komise určila v květnu 2023.

Zadání bylo nezvykle upřímné ohledně vlastních pochybností: úkolem bylo prověřit původní projekt odtěžení zeminy a vzniku nového kanálu a najít nejvhodnější přístup s ohledem na současné majetkoprávní vztahy a dostupné finanční prostředky. Výstupem není jeden projekt parku, ale dva dokumenty — Studie Parku Maniny a Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova.

„Leitmotiv, který nás od začátku provázel, byla řeka. […] Chceme, aby se i v tomto místě stala Vltava tím samým, co je pro Vyšehrad nebo Pražský hrad, tím, co znamená pro Troju a Stromovku. Teď řeka v Karlíně a Holešovicích spí."

— Michal Fišer, architekt a spoluautor vítězného návrhu

Dolů s terénem

Rohanský ostrov býval skutečným ostrovem. Ve 30. letech 20. století přišla Vltava při regulaci o jedno ze svých ramen a území postupně srostlo s městem. Terén pak ještě povyrostl: v 60. letech se sem navážela zemina z různých částí Prahy, mimo jiné v souvislosti se stavbou metra. Právě proti téhle vrstvě historie návrh míří.

„Dnešní terén leží poměrně vysoko nad hladinou Vltavy. V 60. letech se sem navážela zemina z různých částí Prahy, mimo jiné v souvislosti se stavbou metra. Jedním z klíčových kroků proto bude jeho snížení, které vytvoří prostor pro rozliv vody při povodních a zároveň přivede lidi blíž k řece. Součástí protipovodňových opatření bude také obnovení bočního říčního ramene, které se sem vrátí přibližně po sto letech. Voda jím proteče územím parku a před Libeňským ostrovem se znovu spojí s hlavním tokem Vltavy."

— Martina Bauerová, architektka Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha

Deklarovaným cílem města je přírodní povodňový park, který posílí protipovodňovou ochranu a zároveň obnoví vztah mezi městem, člověkem a řekou. Tyhle dva cíle bývají v napětí; tady se scházejí v jediné zemní práci.

Co v parku bude

Z dnešní cyklostezky se stane zelená promenáda a nové terasy umožní sestoupit až k vodě. Nejvíc aktivit se soustředí kolem Libeňského mostu, kde návrh počítá se sportovními hřišti a říční plovárnou; blíž k Vltavě vzniknou pobytové terasy a laguna s možností koupání. Přibude ovocný sad, zahrádkářská kolonie na Libeňských kosách, jedna z nejstarších v Praze, zůstane zachována. Směrem ke kosám má park záměrně zklidňovat a přírodnět tak, aby si udržel charakter městské divočiny. Konstrukce betonárny se po ukončení provozu promění v kulturní centrum a stane se orientačním bodem celého území.

Park bude vznikat ve třech etapách: nejprve příprava území a parkové úpravy podél ulice Rohanský ostrov, poté střední část a nakonec pobřežní pás u Vltavy. Výsledná podoba se bude dál zpřesňovat ve spolupráci s veřejnou správou, majiteli pozemků, místními spolky a dalšími aktéry, kteří v území dnes působí.

Sousedé

Na park navazují tři další projekty. Koncepci Libeňských kos na východě zpracovali UNIT architekti. Po proudu připravuje IPR Praha spolu s JK ARCHITEKTI a Rehwaldt Landscape Architects proměnu okolí Povltavské ulice, Pelc-Tyrolky a Rokytky v Povltavskou promenádu; strategickou studii schválila rada hlavního města v roce 2022.

Třetí vede přímo přes park. Rekonstrukce Libeňského soumostí počítá s novým inundačním mostem, který při povodních propustí vodu s minimem překážek. Práce ale byly v září 2025 zastaveny poté, co antimonopolní úřad zakázal plnění stávající smlouvy: Technická správa komunikací podle něj projekt zásadně změnila oproti původní soutěži. Podle CAMPu poslední verze počítala s demolicí a stavbou repliky místo původně plánované rekonstrukce.