Na Nových Dvorech začaly ražby přístupového tunelu metra D

Ražby druhé etapy metra D začaly na Nových Dvorech 18. září, téměř přesně tři měsíce po zahájení výstavby úseku ze stanice Ryšánka — dřívější Olbrachtovy — na Nové Dvory. Dopravní podnik, který to oznámil, uvádí, že jako první přijde na řadu přístupový a větrací tunel budoucí stanice Nové Dvory. Úsek staví česko-německé sdružení společností Subterra, HOCHTIEF CZ, HOCHTIEF Infrastructure a BeMo Tunneling, samotné ražby má na starosti HOCHTIEF CZ.

Zatím jsou hotové 2,5 metru. Tolik měří zarážka přístupového tunelu, vyražená poté, co bylo připraveno zařízení stavenišť, vyhloubena stavební jáma a portál a hotové byly přeložky a přípojky inženýrských sítí.

Co se razí a v jakém pořadí

Přístupový a větrací tunel dají dohromady zhruba 300 metrů. Přístupový tunel je dočasný — slouží k ražbám, odvozu rubaniny a stavbě stanice a nic dalšího z něj nezbude. Asi po 103 metrech se od něj oddělí větrací tunel a ten už zůstane: stane se součástí neveřejné technologické části stanice.

Větrací tunel se napojí na šachtu, kterou zhotovitelé hloubí na samostatném staveništi jižně od prodejny Lidlu v ulici V Štíhlách. Z jejích 34 metrů jsou vyhloubeny zhruba dvě třetiny. Oba tunely mají být vyraženy přibližně do konce prvního čtvrtletí 2027, pak se začne s ražbou samotné jednolodní stanice včetně eskalátorových tunelů a výtahových šachet. Podle DPP bude stanice Nové Dvory kompletně vyražena ještě předtím, než k ní od staveniště Rezerva dorazí razicí štíty.

Stroje se vyrábějí

Smlouva na výrobu a dodávku obou tunelovacích strojů je uzavřená, stroje se vyrábějí a na staveniště Rezerva mají dorazit v polovině roku 2027. Místo se na ně chystá už teď: Subterra u retenční nádrže naváží a hutní vrstvy kameniva pro startovací jámu a vedle ní roste logistické zázemí a hala na výrobu segmentů pro razicí stroje.

Zbytek úseku je ve fázi před kopáním. Na dvou staveništích na Nových Dvorech, z nichž vzniknou severní a jižní vestibul, dělá HOCHTIEF CZ přeložky inženýrských sítí; u severního vestibulu se v nejbližších týdnech začne hloubit výtahová šachta, hotová má být ještě letos. Na mezistaničním úseku z Ryšánky na Nádraží Krč běží geomonitoring. Na staveništi v Branické ulici a u Nemocnice Krč začne Subterra s přeložkami sítí a s provizorními komunikacemi Branická a Zálesí — bez nich nelze otevřít stavební jámy. Na staveništi stanice Nádraží Krč přeložky sítí a přípojky už probíhají a v nejbližších týdnech tam přibude stavební jáma pro zkapacitnění Kunratického potoka.

Co k tomu bylo řečeno

První náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek si datum přeměřil tím předchozím.

Před třemi měsíci jsme zahájili stavbu druhé etapy metra D a dnes už stavbaři pokračují přímo pod zemí. Posun od přípravných prací k samotným ražbám směrem na Nové Dvory je jasným důkazem, že dáváme tempo naší největší dopravní prioritě. Jižní část Prahy si moderní, kapacitní a ekologickou dopravu zaslouží už desítky let. Pracovníkům v podzemí přeji pod ochranou svaté Barbory především bezpečný návrat z každé směny a hladký průběh prvních 300 metrů ražeb.

— Jaromír Beránek, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy

Předseda představenstva společnosti HOCHTIEF CZ Tomáš Koranda mluvil o tom, co přijde, bez ozdob.

Nyní vstupujeme do jedné z technicky nejnáročnějších etap projektu. V následujících měsících nás čeká ražba stanice, eskalátorových tunelů i souvisejících podzemních objektů ve složitých geologických podmínkách, to vše musíme realizovat ve velmi krátkém čase.

— Tomáš Koranda, předseda představenstva HOCHTIEF CZ

Starosta Prahy 4 Ondřej Kubín označil metro D za nejdůležitější infrastrukturní stavbu v městské části a dodal, že po dokončení trasy nebudou obyvatelé muset zdlouhavě cestovat autobusy a přestupovat a mimopražští řidiči nebudou zajíždět hluboko do města.

Soška, které nad portálem toho dne požehnal páter František Čech z římskokatolické farnosti u kostela Panny Marie Královny míru v Praze-Lhotce, představuje svatou Barboru, patronku horníků, stavařů a razičů. Vyrobili ji z lipového dřeva bratři Grossrubatscherovi z jihotyrolské Val Gardeny, jejichž řezbářství klade DPP do 17. století. Zvyk je starší než jakýkoli stroj na staveništi a je to jediná část zahájení ražeb, která nestojí v harmonogramu.