Metropolitní plán po čtrnácti letech příprav nabývá účinnosti 1. září

Prvního září se Metropolitní plán stává závazným územně plánovacím dokumentem hlavního města. Končí tím proces, který začal v červnu 2012 rozhodnutím zastupitelstva nový plán pořídit. Po čtrnácti letech, dvou kolech připomínek a práci více než dvou set odborníků Praha nahrazuje plán, jehož základní logika byla zformulována zhruba před sto lety.

Co se doopravdy mění

Dosavadní plán vychází z meziválečného přesvědčení, že město je třeba roztřídit na zóny práce, bydlení a rekreace. Z toho principu postupně vyrostl systém s více než devadesáti druhy zón — dokument, v němž se obtížně orientují i profesionálové, kteří s ním pracují denně, a o kterém se proto obtížně vede veřejná debata.

Metropolitní plán vyměňuje rigidní funkční zónování za rámec postavený na charakteru lokalit. Prakticky se to pozná na tom, jak zachází s veřejnou vybaveností: neurčuje konkrétní parcelu, na níž má stát škola nebo ordinace, ale požadovanou funkci a dostupnost. Je to volnější nástroj, a je to záměr.

Číslo, které budou citovat všichni

Plán vytváří kapacitu zhruba pro 350 tisíc nových bytů. Podstatnější je ovšem rozhodnutí, kam je umisťuje. Tím, že tuto kapacitu soustřeďuje na pozemky uvnitř města — brownfieldy, drážní plochy, nevyužité průmyslové areály — je plán výslovně nastaven tak, aby zastavil rozlévání Prahy do volné krajiny. Tedy přesně ten vzorec, kterým se město řídilo poslední tři dekády.

Dokumentem prochází řada dopravních záměrů: vysokorychlostní železnice Praha-Sever v Letňanech, železniční spojení pod centrem, prodloužení metra D pod Náměstí Republiky a územní rezerva pro budoucí linku E přes Michli a Vršovice. Nic z toho není zafinancovaný závazek. Jde o plochy držené volné, aby je bylo možné financovat později — což je tišší a trvanlivější práce, kterou územní plán odvádí.

Kde se dostala ke slovu veřejnost

K prvnímu návrhu, který IPR Praha zveřejnil v roce 2018, přišlo téměř 46 tisíc podání. Aktualizovaná verze následovala v roce 2022 a vyvolala dalších 18 tisíc podnětů, převážně přes Portál Pražana. Finální verzi představil institut na podzim 2025.

„Metropolitní plán vnímám především jako službu veřejnosti."

— Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje

Jedno ustanovení si zaslouží víc pozornosti, než jí nejspíš dostane: finální verze posiluje roli plánovacích smluv, tedy dohod, jimiž se developer zavazuje přispět na infrastrukturu nebo veřejnou vybavenost výměnou za možnost stavět. Nově se vyžadují na 47 procentech transformačních a rozvojových ploch. Právě tohle číslo — víc než počet bytů v titulku — rozhodne o tom, co Praha z nadcházející dekády výstavby skutečně dostane.

Termín, který si nikdo nevybral

Načasování není zcela dobrovolné. Podle nového stavebního zákona by dosavadní pražská pravidla přestala platit 31. prosince 2028. Bez schválené náhrady by město čelilo právnímu vakuu a s ním i reálné hrozbě zablokování stavební činnosti na největším stavebním trhu v zemi. Metropolitní plán přichází s víc než dvouletou rezervou — což je proti čtrnácti letům, které trvalo ho napsat, užší odstup, než se zdá.