Metropolitní plán platí. Autor jeho původního návrhu říká, že cestou ztratil to hlavní

Od 1. září je Metropolitní plán účinný a nahradil územní plán, podle kterého se Praha řídila od roku 1999. Finální podobu dokumentu schválili zastupitelé koncem letošního května, čtrnáct let příprav tím končí a od úterý se každé stavební řízení v hlavním městě posuzuje podle nového dokumentu.

Co plán dělá, bylo popsáno mnohokrát. Co dosud nikdo nedal dohromady, je přehled toho, komu se nelíbí — a ukazuje se, že výhrady míří přesně opačnými směry.

Co začalo platit

Institut plánování a rozvoje, který plán zpracoval, ho obhajuje především tím, kam napříště pouští výstavbu. Otevírá rozsáhlá území, která dosud neměla adekvátní využití, tedy hlavně brownfieldy, a nově zavádí výškovou regulaci, kterou plán z roku 1999 neměl. Podle údajů města je v něm prostor pro 350 tisíc bytů, převážně právě na brownfieldech. Zanesené jsou v něm všechny plánované dopravní stavby včetně dostavby obou okruhů a vysokorychlostních tratí, což má jejich přípravu urychlit.

Metropolitní plán rozumně koncentruje výstavbu tam, kde jsou pro ni vhodné podmínky, tedy zejména na brownfieldech a v dosahu kolejové dopravy. Jsou v něm zaneseny všechny klíčové rozvojové a dopravní stavby a zároveň chrání městskou a sídlištní zeleň, i památkové hodnoty Prahy.

— Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní a strategický rozvoj

Ředitel IPR Ondřej Boháč popisuje změnu jako změnu metody, nikoli míry benevolence:

Plán opouští pouhé vymezení funkčního využívání ploch a nahrazuje ho důrazem na strukturu města. Umožňuje tak flexibilně stavět to, co lidé potřebují, a přitom zachovává předvídatelnost v těch oblastech, které jsou důležité — tedy to, jak město vypadá, funguje, a jak se v něm člověk cítí.

— Ondřej Boháč, ředitel IPR

Dva nástroje, které tisková zpráva institutu neuvádí, doplňuje ČTK. V plánu je několik míst, kde bude možné stavět až stometrové budovy. A v některých oblastech je zástavba podmíněna takzvanými plánovacími smlouvami o příspěvku investorů na veřejnou infrastrukturu.

Tři výhrady, a pokaždé jiná

Místní spolky, nezisková organizace Arnika a část pražských zastupitelů včetně náměstkyně primátora Jany Komrskové (Jsme Praha, dříve Piráti) tvrdí, že dokument dostatečně nereflektoval připomínky podané veřejností, ohrožuje zelené plochy, jde na ruku developerským firmám a zahušťuje zástavbu, aniž řeší občanskou vybavenost, kterou hustší město potřebuje.

Nejostřejší námitka ale přichází z opačné strany. Architekt Roman Koucký, hlavní autor původního návrhu, říká, že plán při projednávání ztratil flexibilitu, která měla být jeho hlavní devizou — a ztratil ji zapracováním připomínek především od státních organizací a ministerstev, nikoli od veřejnosti.

Vedle sebe popisují obě výtky tentýž proces ze dvou konců: dokument, o kterém veřejnost říká, že ji neposlouchal, a jeho autor, že poslouchal ministerstva tak dlouho, až z myšlenky nic nezbylo.

Třetí výhrada je z nich nejméně očekávaná a přichází z realitního trhu. Podle průzkumu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí mezi jejími členy plán zástupci trhu spíše vítají.

Výsledky ukazují poměrně silné přesvědčení našich členů, že nový plán je pro rozvoj Prahy krok správným směrem. Zároveň je z odpovědí patrné, že od jeho vstupu v platnost nelze čekat okamžitý efekt.

— Zdenka Klapalová, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí

Klapalová dodala, že podle zástupců trhu se nový plán do rozvoje Prahy významněji promítne až v horizontu zhruba čtyř let. Její členové navíc považují výškovou regulaci v některých ohledech za málo ambiciózní: připustili by ještě rozsáhlejší výškovou výstavbu, než plán dovoluje.

Jeden rozpor, který stojí za zaznamenání

Oba zdroje počítají zapojení veřejnosti odlišně. IPR uvádí, že veřejnost měla možnost ovlivnit podobu plánu během tří kol veřejného projednání v letech 2018, 2022 a 2025. ČTK popisuje rok 2018 jako zveřejnění prvního návrhu, po němž následovalo takzvané společné jednání, kde uplatnily připomínky především ministerstva a úřady, a dvě kola připomínkování pro veřejnost a městské části klade až do let 2022 a 2025. Jestli se rok 2018 počítá jako veřejné kolo, je přitom přesně to, o čem se kritici s městem přou, a proto uvádíme obojí, místo abychom to rozsoudili.