Přejít k obsahu
Plánování•28. října 2026•3 min

IPR se po Metropolitním plánu přestavěl: čtyři územní kanceláře a důraz na plánovací smlouvy

Nová Sekce koordinace má každou lokalitu provést od územní studie až po vyjednávání s investorem, každá ze čtyř kanceláří za svou část Prahy. Do budoucna bude mít na starosti i změny Metropolitního plánu.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy upravil svou strukturu podle toho, co mu po schválení Metropolitního plánu zbylo na práci. Vznikla Sekce koordinace, která převezme vše, co se týká rozvoje konkrétního území — územní studii, plánovací smlouvu, regulační výkres i posuzování významných projektů, veřejných i soukromých. Podle ředitelky sekce Kristýny Lhotské funguje od

  1. července, veřejně ji IPR oznámil 20. října.

Oba prameny pocházejí z IPR: tisková zpráva institutu a rozhovor, který vydal CAMP, centrum provozované právě IPR. Nejde tedy o nezávislé zpravodajství, ale o to, jak institut sám popisuje svou novou práci — a tak je tu také čteme.

Proč změna

Zdůvodnění je přímočaré. Schválením Metropolitního plánu skončily dvě velké agendy: pořizování změn dosavadního územního plánu a příprava plánu nového. Přibývá naopak podrobnější práce pod úrovní celoměstského dokumentu — dokumentace pro rozvoj jednotlivých čtvrtí, plánovací smlouvy a regulační výkresy.

Lhotská označuje Sekci koordinace za volného nástupce dřívější Sekce detailu města. Vedle ní vznikla Sekce metropolitního plánování, kterou vede Michal Leňo; obě mají úzce spolupracovat tam, kde byly agendy dřív víc oddělené. Sekce koordinace bude nově odpovídat i za změny samotného Metropolitního plánu.

Čtyři kanceláře, jeden tým na lokalitu

Sekce se dělí do čtyř územních kanceláří: Centrum, Západ, Severovýchod a Jihovýchod.

  • Západ má na starosti území od Prahy 5 a 6 přes Zličín a Suchdol po Zbraslav a Lipence.
  • Centrum zahrnuje Prahu 1 a 2, část Prahy 3 a Prahu 7 včetně Holešovic a Bubnů-Zátor.
  • Severovýchod sahá od Vysočan přes Kbely a Vinoř po Klánovice, Horní Počernice, Březiněves a Dolní Chabry.
  • Jihovýchod koordinuje například Strašnice, Malešice, Štěrboholy a Horní Měcholupy až po Petrovice a Kolovraty.

Každá kancelář má své kontaktní osoby, se kterými mohou investoři, architekti i veřejnost probrat projekt ve své části města. Jde o kontinuitu: ten, kdo posuzuje soulad nového záměru s regulací, má podle Lhotské znát i historii místa, dřívější dokumentace a dlouhodobé cíle města. Metodicky sekci zastřešuje Luboš Križan, dřív vedoucí Kanceláře územní koordinace, který byl od začátku u soutěže a plánovacích smluv na Florenc 21.

Plánovací smlouva jako hlavní nástroj

Pro to, co se v Praze skutečně postaví, je podstatná hlavně plánovací smlouva. Město se v ní s investorem dohaduje nejen o podobě nové výstavby, ale i o tom, co přinese okolí — školy, školky, parky nebo finanční příspěvky na veřejnou infrastrukturu. Součástí jednání je regulační výkres, který stanoví základní pravidla budoucí zástavby.

Kde role institutu končí, říká IPR výslovně:

Naší rolí je především přinášet odborný pohled. Vycházíme z analytických dat o rozvoji města, demografii nebo potřebách veřejné vybavenosti a pomáháme nastavit takové podmínky, aby nová výstavba odpovídala potřebám dané lokality. Samotné plánovací smlouvy jsou ale výsledkem dohody mezi městem a investorem a jejich schválení je politickým rozhodnutím.

— Kristýna Lhotská, ředitelka Sekce koordinace IPR Praha

Co institut v projektech rozporuje

Na otázku po nejčastějším nešvaru jmenuje Lhotská podobu ulic: návrhy zbytečně upřednostňují auta před chodci a typickým příkladem jsou kolmá parkovací stání, která berou místo chodníkům a stromům. IPR dnes prosazuje chodníkové přejezdy místo klasických vjezdů, aby chodník zůstal v jedné úrovni, a pravidelně řeší hospodaření s dešťovou vodou.

Konkrétní případ uvedla z Prahy 13. U projektu městských bytů institut výstavbu podpořil, ale navrhl změnit její uspořádání — tak, aby vznikl aktivnější parter a lepší napojení na Jeremiášovu ulici a nová doprava nezatížila okolní sídliště.

Asistent s umělou inteligencí

V rámci projektu Nové pražské čtvrti připravuje IPR asistenta s umělou inteligencí pro investory a městské části, který má vysvětlit, jaké požadavky se na konkrétní parcelu vztahují. Pilotní verzi chce institut podle Lhotské představit ještě letos. Uvnitř IPR by AI mohla pomáhat s přípravou odborných stanovisek, která se v některých situacích opakují.

Co zatím nevíme

Ani jeden z textů neuvádí, kolik plánovacích smluv se právě vyjednává, kolik lidí ve čtyřech kancelářích pracuje, ani jak se budou odpovědi AI asistenta vztahovat k závazným pravidlům, která shrnuje. Dohromady ale dávají jasné prohlášení o záměru: po letech psaní jednoho celoměstského dokumentu čekají pražští plánovači, že jejich vliv se bude odehrávat lokalitu po lokalitě — v jednáních, k nimž IPR přispěje odborným posudkem a o jejichž výsledku rozhodnou politici.

Zdroje

  1. 01
  2. 02
#IPR Praha#Metropolitní plán#plánovací smlouvy#regulační výkres#Kristýna Lhotská
Sdílet