Praha si nechá prověřit pátou linku metra, na kterou zatím nemá

Pražští radní podle serveru Expats.cz schválili 7. září zadání studie proveditelnosti páté linky metra, kterou zpracuje Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Déčko se teprve staví; tohle je první formální krok k tomu, co má přijít po něm. Rozhodnutím ale vzniká studie, nikoli trasa. Linka nemá definitivní vedení, nemá povolení ani termín zahájení stavby.

Kudy by měla vést

Návrh, který se zatím označuje jako metro E, by vedl ze Smíchova přes Pankrác, Bohdalec, Žižkov a Vysočany do Letňan a dál k plánovanému severnímu terminálu vysokorychlostní železnice. Ten výčet čtvrtí je v podstatě popis toho, čemu se má linka vyhnout: cesta mezi dvěma z nich dnes vede přes centrum i tehdy, když spolu obě místa vzdušnou čarou sousedí.

Myšlenka není nová. Expats.cz ji sleduje až do dopravních studií z konce osmdesátých let; v roce 2022 ji oživil tehdejší náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr. Ambicióznější varianta, označovaná jako metro O, počítala s okruhem kolem celé Prahy, přičemž mezi prvními úseky se uvažovalo o spojení Smíchov–Pankrác. Neustálené je ostatně i samotné písmeno — E, nebo O — což samo o sobě říká, v jak rané fázi projekt je.

Číslo, které rozhodne o podobě

Město odhaduje náklady na zhruba 220 miliard korun v dnešních cenách, pokud by celá trasa vedla pod zemí. Expats.cz bez obalu uvádí, že Praha by takovou investici nedokázala financovat najednou.

Právě tenhle limit vysvětluje zadání studie. Prověřit se mají tři konfigurace: klasické podzemní metro, povrchové metro a lehká kolejová doprava na části trasy, nebo na celé. Označení „metro“ tak může být předčasné. Linka poskládaná zčásti na povrchu, s lehkou kolejovou dopravou ve vnějších úsecích, je jiná infrastruktura — s jinou cenou, jinou kapacitou a jiným vztahem k ulicím, kterými projde. Na popisovaném koridoru, který z velké části nevede hustým vnitřním městem, to není ústupek, ale vážná otázka.

Z politické strany zaznívá totéž, jen obráceně.

Pátá linka je v současné době za finančními možnostmi hlavního města.

— Tomáš Portlík, starosta Prahy 9, pro iDnes.cz; citováno podle Expats.cz

Portlík, kandidát na pražského primátora, zároveň argumentuje, že město linku potřebovat bude, jak porostou velké rozvojové plochy — ale že by se o ní mělo mluvit v etapách a s realistickým dlouhodobým harmonogramem, ne jako o stavbě, která začne brzy.

Proč to přesto stojí za pozornost

Studie proveditelnosti se snadno odbyde jako papír. V Praze to neplatí, protože alternativou je linka zakreslená v Metropolitním plánu a hájená desítky let, aniž by kdo spočítal, co by stála a kolik by uvezla. Studie má určit, jestli trasa dává ekonomický a dopravní smysl, jakou formu by linka měla mít a jak by se dala postavit. To jsou otázky, které rozhodují o tom, jestli se koridor bude územně chránit — a tím i o tom, co se dá postavit na pozemcích podél něj. Popisovaná trasa přitom prochází Bohdalcem a Vysočany, tedy přesně těmi brownfieldy, kde město růst očekává.

Pro srovnání data, která Expats.cz uvádí u stávající sítě: céčko bylo otevřeno v roce 1974, áčko v roce 1978, béčko v roce 1985, zatím poslední prodloužení k Nemocnici Motol v roce 2015 a první úsek déčka je plánován na rok 2032. Podle téhle zkušenosti není pátá linka bez pevné trasy projektem s desetiletým horizontem. Studie je zajímavá spíš tím, co vyloučí, než tím, kdy by se mohlo kopnout do země.