Východní část Městského okruhu už nečeká na mýto. Čeká na hloubětínský tunel

Podmínka, která visela nad dostavbou východní části Městského okruhu od roku 2012, padla. Podle aktualizovaného stanoviska EIA ze srpna už zprovoznění okruhu nevyžaduje zavedení mýta uvnitř něj a nemusí čekat na dokončení vnějšího Pražského okruhu na západě a na severu. Projektanti stav příprav představili v úterý výboru pro dopravu pražského zastupitelstva, informoval o tom 10. září deník Zdopravy.cz.

Obě podmínky pocházely z původní EIA z roku 2012 a obě svazovaly stavbu s věcmi, které nemá ve svých rukou. Komunikace, kterou nelze otevřít, dokud není uzákoněno mýto a dokud nejsou postaveny úseky 518 až 520 jiného dálničního projektu, má v harmonogramu vepsané harmonogramy dvou cizích staveb. Aktualizované stanovisko je ruší a výměnou umožňuje zprovozňovat okruh po etapách — a stanovuje jejich pořadí.

Co se za to dalo

Jedna podmínka naopak přibyla, a není malá. Tři části stavby — Českobrodská – Balabenka, Pelc/Tyrolka – U Kříže a Libeňská spojka mezi Vychovatelnou a Balabenkou — se nesmějí zprovoznit dřív než takzvaný Hloubětínský tunel. Ten patří k jiné stavbě, k Průmyslovému polookruhu, který Praha připravuje samostatně. Stavět se má začít za tři roky, hotovo má být v roce 2033.

Směna je tedy čitelná: okruh se zbavil závislosti na mýtném a na dálnici, které neřídí, a získal závislost na tunelu, který řídit může. Jestli je to lepší obchod, závisí na tom, zda hloubětínský tunel svůj termín udrží — a celý smysl původních podmínek byl v tom, že stavby termíny neudržují.

Osm a půl kilometru v tunelu

Východní část je poslední chybějící kus vnitřního okruhu a její dostavba se připravuje desetiletí. Zahájení první etapy 10,5 km dlouhé stavby je zatím datováno rokem 2029. Po úpravách posledních let by 8,5 kilometru — čtyři pětiny trasy — mělo vést v tunelech, návrhová rychlost je 70 km/h a stavba přidá do sítě šest dalších tunelů. Nový Metropolitní plán, který začal platit minulý týden, se stavbou plně počítá.

Ten poměr vysvětluje podobu harmonogramu. Už za měsíc má Praha vyhlásit soutěž na podrobný geologický průzkum trasy; vítěz tendru na geotechnický monitoring je vybrán a čeká na schválení radních, smlouvy se mají podepsat v listopadu. Příští rok začnou průzkumné štoly: Bílá skála se bude razit čtyři roky, Jarov přibližně 42 měsíců, Malešice 30. To všechno je průzkum, nikoli stavba — a první z těch štol se bude razit ještě ve chvíli, kdy od jejího zahájení uplynou čtyři roky.

Vlastní stavba začne v roce 2029 úsekem Rybníčky – Českobrodská, na který je pět let. Zprovozněn bude v roce 2036 a bude prvním úsekem dostavby, který povede provoz. Celý okruh má být hotov v roce 2042.

Balabenka je nejdřív problém železniční

Na Balabence se okruh začne stavět až v roce 2033, tedy po zprovoznění hloubětínského tunelu. Něco jiného tam ale začne už v roce 2028. V uzlu je zapotřebí samostatná předinvestice, protože Správa železnic tudy v rámci projektu Železničního uzlu Praha přestavuje tratě. Přípravné práce potrvají tři roky a navazující železniční stavba pak až do roku 2037. Železnice bude na Balabence v několika patrech a do stejného uzlu se chystá i napojení vysokorychlostní trati směrem na Roudnici nad Labem.

Přečteno vedle silničního harmonogramu to znamená patnáct let stavby soustředěné do jedné libeňské křižovatky, přičemž vlastní silniční úsek tam dorazí poslední a podmíněně — v závislosti na tunelu vzdáleném tři kilometry. Zářijový milník, tedy dokončená dokumentace pro povolení záměru, zahájené projednávání, prosincová žádost na DESÚ a nepravomocné povolení očekávané příští rok, je skutečný posun. Je to také čtrnáctý rok procesu, na jehož konci dnes stojí letopočet 2042.