Průmyslový palác je zase celý. Obnova trvala čtyři a půl roku a stála tři miliardy

Průmyslový palác na holešovickém Výstavišti se ve čtvrtek otevřel veřejnosti a poprvé od noci na 16. října 2008, kdy vyhořelo jeho levé křídlo, stojí ve všech třech částech. Praha 7 i ČT24 shodně uvádějí, že stavební práce trvaly více než čtyři a půl roku a přišly zhruba na tři miliardy korun. Střední hala a pravé křídlo se restaurovaly, levé křídlo se stavělo znovu od základů.

V tom rozdílu je celý projekt. U pravého křídla a střední haly šlo o památkovou obnovu stavby, která v sobě nesla více než 130 let postupných zásahů, vestaveb a technických úprav — a značná část z nich nebyla pořádně zdokumentovaná. Největší překážkou byla Smetanova vestavba z 50. let, jež zakryla původní ocelové konstrukce a místy k nim úplně znemožnila přístup. Stavbaři naráželi také na nezmapované inženýrské sítě a špatný stav základů. Spolu s větrnou smrští z roku 2017, která strhla střechu střední haly a vrhla ji do vitráží, to investor uvádí jako důvod, proč se stavba protáhla.

Čísla, na kterých je obnova vidět

Řemeslná drobnokresba říká o téhle zakázce víc než celková cena. Dřevěný strop hlavní haly má plochu zhruba 2 737 m² a skládá se z 1 232 jednotlivých prken uspořádaných do 77 polí; každé bylo označené, aby se vrátilo přesně tam, odkud se sundalo. Vitráže tvoří 5 023 skleněných výplní o celkové ploše 2 256 m², složených z více než 107 700 kusů skla. Demontovaly se a restaurovaly ve specializované sklárně Kolektiv Ateliers v Novém Boru.

Jedna z nich má vlastní příběh. Oválnou malovanou vitráž na bočním průčelí levého křídla s motivem Orba a lov, vzniklou podle předlohy Mikoláše Alše, požár zničil. Podle ČT24 ji bylo možné zrekonstruovat až díky fotografii, kterou město získalo na základě veřejné výzvy. Nová vitráž měří přibližně 5,8 na 3,3 metru, malovaná plocha činí asi 19 m² a vznikla z nějakých 980 kusů skla.

Zvláštní pozornost dostala hodinová věž — konstrukce vysoká přibližně 51 metrů a vážící kolem 26 tun — včetně historického hodinového stroje, ciferníků a ručiček. Fasáda už nemá žlutý odstín, jaký měla před rekonstrukcí, ale světle béžový.

Nové křídlo není kopie toho starého

Předseda představenstva Výstaviště Praha Tomáš Hübl otevřeně říká, že vyhořelé křídlo se nevrátilo v původní podobě.

Celé levé křídlo je kompletně podsklepené, což je obrovský rozdíl oproti původnímu stavu. Protože palác tím, že se přesunul kvalitativně do jednadvacátého století, vyžaduje obrovské zázemí pro současnou technologii.

— Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha

Křídlo je koncipované jako samostatný požární úsek, s čidly, tlakovou mlhou, podlahovým topením a únikovými východy pod okny, které tu dřív nebyly. Součástí energetického řešení je 70 vrtů pro tepelná čerpadla jako sekundární zdroj vytápění i chlazení. Rekonstrukce je spolufinancovaná Evropskou unií z Modernizačního fondu, podpora může dosáhnout až 293,5 milionu korun.

Radní hlavního města pro majetek Adam Zábranský označil obnovu za jeden z nejnáročnějších projektů ve své gesci.

Jeho obnovu po ničivém požáru z roku 2008 považuji za narovnání dluhu příštím generacím a věřím, že jeho znovuzprovoznění významně zlepší provozní výsledek areálu.

— Adam Zábranský, radní hl. m. Prahy pro oblast majetku

Primátor Bohuslav Svoboda postavil smysl toho dne na tom, že je budova zase kompletní.

Po osmnácti letech Praze neotevíráme jen zrekonstruovanou budovu. Vracíme jí Průmyslový palác jako celek.

— Bohuslav Svoboda, primátor hl. m. Prahy

Co se v paláci bude dít

Komentované prohlídky se konají od 25. září do 11. října a jsou vyprodané; další termíny teprve budou vypsány. Venkovní výstava Obnova v rukou mistrů, věnovaná práci řemeslníků a restaurátorů, je přístupná už od 24. září a od 5. do 19. října obsadí piazzettu před palácem monumentální projekt Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina Jak se dotknout nebe. První velkou akcí uvnitř bude začátkem října Designblok.

Na stavbě, která začala v lednu 2022, se vystřídalo až 2 000 lidí; sdružení zhotovitelů vedl Metrostav CZ, dalšími členy byly SYNER a AVERS. Vedle stavebních firem se na obnově podílela celá škála tradičních řemesel — restaurátoři, truhláři, kováři, štukatéři, pasíři, klempíři, vitrážisté, zlatníci i hodináři. Palác navrhli Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl pro Jubilejní výstavu roku 1891 a trojdílná železná konstrukce pod vší tou sklenou plochou představovala ve své době mimořádně progresivní stavební řešení.