Hrad vypíše v zimě soutěž na Stájový dvůr a vrací se k nedotažené úvaze z devadesátých let

Pražský hrad vypíše architektonickou soutěž na proměnu Stájového dvora v návštěvnické a informační centrum. Termín sdělila novinářům 2. září mluvčí Správy Pražského hradu Natálie Máchová při prohlídce staveb spojených s Václavem Havlem:

Budeme vyhlašovat architektonickou soutěž letos v zimních měsících nebo na začátku příštího roku na proměnu Stájového dvora, pravděpodobně v návštěvnické centrum.

— Natálie Máchová, mluvčí Správy Pražského hradu

Původně renesanční Stájový dvůr stojí za zdí ulice U Prašného mostu naproti Jízdárně Pražského hradu. Je to jedna z mála velkých částí hradního areálu na severním předpolí, která dosud nedostala ustálené veřejné využití — a právě proto se o ní mluví už pětatřicet let.

Úvaha o tři desetiletí starší než soutěž

Architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš, který na Hradě působí od Havlovy éry, řekl, že při otevírání hradního areálu po Havlově zvolení československým prezidentem na konci roku 1989 panovaly o využití Stájového dvora různé představy. Žádná se neuskutečnila.

Za Petra Pavla se, myslím, intenzivně pracuje na tom, aby se tam udělalo něco pro lidi. Myslím, že se snaží navázat na některé myšlenky, které jsme měli v 90. letech.

— Zdeněk Lukeš, architekt a historik architektury

To je rámec, v němž soutěž přichází, a stojí za to být přesný v tom, co z minulého kola vzniklo a co ne. S Havlovou érou se spojují dvě velké realizace: tunel pod Prašným mostem v Jelením příkopu podle návrhu Josefa Pleskota a Oranžerie Evy Jiřičné. Na Jiřském náměstí uvnitř Hradu byla položena nová dlažba podle historického vzoru. Velká mezinárodní soutěž na severní předpolí Hradu naopak podle Lukeše nevedla k realizovatelnému výsledku — což je varování, které stojí za připomenutí ve chvíli, kdy se pár set metrů odtud chystá další soutěž.

Některé nápady architekti prezidentovi rozmluvili. Havel, od jehož narození uplyne 5. října devadesát let, přišel s myšlenkou postavit v Lumbeho zahradě studentskou kolej a vedle ní domov důchodců; podle zkušeností architektů bývá tak těsné soužití mladých se staršími problematické. Neuskutečnil se ani jeho nápad na evropskou vesničku s domy jednotlivých zemí.

Vrací se i otázka lávky

Loňská soutěž krajinářských architektů na Chotkovy sady počítala s možností zřízení cesty z Jeleního příkopu přímo do sadů. Otevřela také téma nové lávky nad Jelením příkopem.

To vymyslel už (architekt Josip) Plečnik, že by se dala udělat taková lávka pro pěší, která by spojila ty dva kopce, to znamená Svatováclavskou vinici, Opyš a prostor v Chotkových sadech. O tom se zase dneska uvažuje.

— Zdeněk Lukeš, architekt a historik architektury

Na stejný problém narazila i snaha otevřít v devadesátých letech dolní Jelení příkop. Kdyby se otevřela brána, dostali by se pěší podle Lukeše do obtížné situace, protože Chotkova ulice nemá chodníky. Zvažoval se tunel nebo jiná lávka, narazilo se ale na překážky. Nakonec Lukeše podle jeho slov napadlo, že jediným řešením je vyvést lidi po lávkách kolem Chotkovy silnice na Klárov; postavil je Pleskot a podle Lukeše fungují dodnes.

Kdo se do soutěže na Stájový dvůr přihlásí, bude se podle Lukeše patrně muset vypořádat s problémem možného narušení hradního panoramatu. Na pozemku uvnitř hradního areálu, na hřebeni, to není malé omezení — a je to přesně ta podmínka, která tu od roku 1989 tiše rozhodla o osudu většiny návrhů.

Přístupnost širšího areálu se přitom měnila s každým prezidentem. Královská zahrada se otevřela po Havlově nástupu, protože odmítl bydlet v prezidentském domečku po Gustavu Husákovi; otevřela se i hlavní věž katedrály, zavřená za Husáka proto, aby z ní nebylo na domeček vidět. Havlovi následovníci a předchůdci Petra Pavla Václav Klaus a Miloš Zeman vstup do Královské zahrady silně omezili a vznikl v ní plot. Za Pavla plot zmizel a zahrada je přístupná.