Pragerovy kostky se nejdřív rozeberou, teprve pak složí

Tři skleněné kostky, které Karel Prager s Jiřím Kadeřábkem postavili vedle Emauzského kláštera v roce 1973, se chystají k rozebrání. Nikoli k demolici — k demontáži, kus po kuse, se soupisem toho, co z budovy vyjde. Rekonstrukce souboru ve Vyšehradské 51, sídla Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a jeho veřejné galerie CAMP, začala na konci června. Potrvá tři roky a vyjde na 1,4 miliardy korun, které hradí pražský magistrát.

Budova čekala půl století

Pragerův soubor nikdy neprošel komplexní rekonstrukcí. Neobnovuje se přitom jen konstrukce, ale původní architektonické zadání: moderní kanceláře, výstavní sály a — to, o co město přišlo — veřejně přístupné terasy a záměrná otevřenost do ulice. Padesát let dílčích úprav většinu z toho pohřbilo.

Projekční práce jsou rozděleny mezi čtyři týmy. Koncepci rekonstrukce vede profesor Miloslav Pavlík, který s Pragerem sám spolupracoval. Odborný tým ČVUT řeší obálku budovy a technologie, studio IXA dispoziční uspořádání a ateliér Land05 krajinářskou část.

Rozebrat dům je projekční úloha

Neobvyklejší polovina projektu je procesní. Než se cokoli začalo vyjímat, zmapoval předrekonstrukční audit ČVUT, co budova obsahuje a co z toho lze získat zpět: ocelové prvky, beton, cihly, sklo. Institut se spojil s firmou Cyrkl, která obchoduje s druhotnými stavebními materiály, aby těmto komponentám našel druhý život místo kontejneru.

„V budovách zůstanou holé příčky a prázdné místnosti. Následně dojde k demontáži prvků…"

— Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha

Získané vybavení se nabízí dál městským institucím, neziskovkám i veřejnosti.

„Cílem cirkulární rekonstrukce není jen minimalizovat odpad. Chceme udržet materiály a vybavení v oběhu a najít pro ně nové uplatnění."

— Martina Škvorová, Cyrkl

Ten rozdíl je podstatný. Stavební a demoliční odpad je hmotnostně největším odpadovým proudem v zemi a standardní odpověď — rozdrtit beton na silniční recyklát — je sice technicky recyklace, ale ničí většinu hodnoty. Udržet ocelový nosník ocelovým nosníkem je něco jiného a organizačně mnohem těžšího, což je důvod, proč to skoro nikdo nedělá. Že se o to veřejná instituce pokouší na vlastním sídle a v tomto měřítku, je na celém projektu to, co budou ostatní investoři sledovat nejpozorněji.

Kam se mezitím přestěhoval CAMP

Centrum architektury zavřelo svůj vyšehradský domov 25. června závěrečnou party, která uzavřela rozlučkový program Stavba povolena. Znovu otevře na podzim na adrese Pobřežní 20a v Karlíně, v bývalé loděnici — dočasné adrese na příští tři roky, a docela příhodné pro instituci, která tu dobu stráví přemýšlením o tom, z čeho jsou budovy udělané.