Klíč od Invalidovny předán: 2,15 miliardy a čtyři roky do roku 2030

Obnova karlínské Invalidovny je formálně zahájena. Stavbaři převzali na slavnostním zahájení, o němž se referovalo 26. srpna, symbolický klíč. Náklady Národní památkový ústav (NPÚ) vyčíslil na 2,15 miliardy korun a veřejnost se do opraveného areálu poprvé podívá v roce 2030. Je to dosud největší investice v historii ústavu.

Samotné staveniště změní majitele 31. srpna, kdy je NPÚ předá Sdružení Invalidovna, které tvoří Metrostav CZ, AVERS a Chládek & Tintěra. Pak začínají čtyři roky prací.

Co se bude stavět

Běží dvě věci najednou. Barokní objekt se obnovuje a na volném pozemku v jižní části areálu vyrostou dvě moderní přístavby. Na novou část vypsal NPÚ architektonickou soutěž; uspěl v ní návrh Petra Hájka.

Jedna přístavba připadne Pražskému filharmonickému sboru spolu s víceúčelovým sálem pro hudební produkce i konference. Druhá pojme technické zázemí, které do chráněné historické konstrukce umístit nelze — všední, nefotogenický důvod, proč u památkových konverzí tohoto měřítka téměř vždy nakonec vyroste i něco nového vedle.

V obnovených historických prostorách připraví NPÚ dvě stálé expozice: jednu o založení a fungování samotné Invalidovny, druhou o šlechtických sídlech ve správě ústavu. Vzniknou výstavní prostory, návštěvnické centrum a kavárna, původními vchody se zpřístupní dvůr i zahrady. NPÚ sem zároveň stěhuje provoz: restaurátorské dílny, laboratoře, dokumentační fondy a studovny.

Prague Morning, který o zahájení referoval týž den vlastním textem, uvádí navíc podzemní garáž pro padesát vozidel, zázemí pro dětské skupiny provozované Prahou 8 a předpoklad, že zhruba 80 procent areálu zůstane přístupných veřejnosti. Tyto údaje jsou v jeho zprávě, ve zprávě ČTK nikoli.

Sbor, který na sídlo čeká

Přítomnost filharmonického sboru není ozdoba. Jeho ředitel David Mareček řekl, proč se sem těleso stěhuje, bez okolků:

Sbor, který patří ke světové špičce, dosud nemá vlastní sídlo ani odpovídající podmínky pro svou každodenní práci.

— David Mareček, ředitel Pražského filharmonického sboru

Sbor dirigovaný Lukášem Vasilkem při slavnostním zahájení vystoupil.

Generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková, která má budovu na starosti od roku 2018, mluvila o dlouhém čekání: „Na obnovu jsme čekali dlouho. S Invalidovnou žijeme osm let v NPÚ a takové synonymum pro Invalidovnu je jedinečnost."

Budova, kterou stát málem prodal

Invalidovna byla vždy ve státních rukou, přesto se připravoval její prodej soukromému vlastníkovi. Chystanou dražbu zrušila první vláda Andreje Babiše a v roce 2018 přešel objekt bezúplatně z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na NPÚ. Goryczková při zahájení premiérovi připomněla, jak to tehdy šlo: „Nevím, jak se to podařilo, ale nakonec jste podlehl tíze mých argumentů." Babiš označil obnovu za jeden z největších a nejsložitějších projektů obnovy památkového dědictví ve střední Evropě.

Objekt vznikl ve třicátých letech osmnáctého století podle pařížského vzoru z prostředků nadace Petra Strozziho. Z plánu Kiliána Ignáce Dientzenhofera se postavila jen jedna devítina — proto Invalidovna dodnes působí spíš jako torzo než jako palác. Do roku 1935 tu bydlelo asi čtyři tisíce válečných invalidů a tamní život fotografoval Josef Sudek. Později v budově sídlil Vojenský ústřední archiv, povodně v roce 2002 ji výrazně poškodily. Nejvyšší stupeň památkové ochrany má od roku 2017.

Co ukázaly průzkumy

Stavbě předcházel stavebně-historický a archeologický průzkum. Ukázalo se, že části krovů pocházejí z doby vzniku Invalidovny a že objekt měl od počátku velmi moderní systém kanalizace i odvětrávaných záchodů.

Archeologové zaznamenali zhruba 3 400 nálezů: mince, kachle, zavírací nože, dýmky, zubní kartáček. Mezi vojenskými předměty byla kolekce knoflíků z rakousko-uherských uniforem i z uniforem československého četnictva a vyznamenání. Záchranný průzkum bude provázet i samotnou stavbu.

Invalidovna je zároveň první položkou delšího seznamu. Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že dostal od premiéra soupis zhruba patnácti státních památek, které se mají v tomto volebním období obnovit; ministryně financí Alena Schillerová na to podle něj přislíbila více než miliardu korun. K autorství seznamu se přihlásila Goryczková. Vedle plaského kláštera je na něm další část hradu Karlštejn, zanedbaný státní zámek v Horšovském Týně a — jak vyjmenovala sama Goryczková — zámek Janovice, harrachovský objekt na bráně do Jeseníků a červený zámek v Hradci nad Moravicí.