V Suchdole otevřeli Lesovnu: 405 kubíků českého dřeva a vládní cíl k tomu

Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze otevřela v suchdolském kampusu novou výzkumnou a výukovou budovu s laboratoří. Dřevostavba s názvem Lesovna stála přes 49 milionů korun, univerzita se na financování podílela z téměř 90 procent a zbytek doplnili partneři. O otevření informovala 3. září ČTK.

Čísla jsou u téhle stavby stejně podstatná jako její program. Lesovna má 581 metrů čtverečních užitné plochy a v konstrukci je 405 metrů krychlových dřeva z České republiky — poměr, kvůli kterému se podle tvůrců řadí mezi nejvýznamnější veřejné dřevostavby v zemi. Autorem architektonického návrhu je studio Mjölk architekti; archiweb u zprávy uvádí Jana Vondráka, Jana Macha, Tobiáše Hrabce a Františka Fiedlera. Ateliér chtěl stavbu zasadit do prostředí univerzitního kampusu a zároveň respektovat lesnickou tradici fakulty.

Nechtěli jsme vytvořit pouze funkční objekt, ale místo, kde je konstrukce přiznaná, srozumitelná a inspirativní. Lesovna ukazuje, že současná dřevěná architektura dokáže spojit technickou kvalitu, udržitelnost i přirozenou krásu materiálu.

— Jan Mach, Mjölk architekti

Budova, která je zároveň vlastní přístroj

Výuková část je ta obvyklá: studijní programy zaměřené na dřevařství, navrhování dřevostaveb, lesnictví a příbuzné obory. Teprve výzkumné využití dělá z přiznané konstrukce víc než estetické rozhodnutí. Fakulta jmenuje projekty zaměřené na konstrukční systémy, fyzikální vlastnosti dřeva, dlouhodobý monitoring staveb a nové technologie využívající dřevo jako obnovitelnou surovinu. Budova, jejíž nosná konstrukce zůstává viditelná a sledovaná, je vzorek, který lze pozorovat desítky let — a studenti v ní budou pracovat, místo aby o ní jen četli.

Otevřená bude i odborné veřejnosti, školám a partnerům fakulty jako místo prezentace nejnovějších poznatků o dřevostavbách a udržitelném hospodaření v lese.

Politický rámec u pásky

Slavnostního otevření se zúčastnili premiér Andrej Babiš, ministr školství Robert Plaga a ministr zemědělství Martin Šebestyán. Babiš při něm zopakoval cíl: do roku 2035 chce stát dosáhnout toho, aby čtvrtinu nových staveb tvořily stavby na bázi dřeva.

Doložil to trajektorií, proti které ten cíl měří. V roce 2000 tvořily dřevostavby 1,4 procenta nových rodinných domů, loni už přes 15 procent. Za poslední rok vzniklo deset bytových domů využívajících dřevo se 103 byty a dalších 123 dřevěných nebytových staveb. Dřevostavby dnes tvoří zhruba 12 procent nových nebytových budov.

Už dnes mohou díky změně pravidel vyrůstat dřevostavby až do výšky osmi podlaží. Naším úkolem je odstranit další zbytečné překážky. Protože když budeme umět stavět rychleji a efektivněji, pomůže to i řešení dostupnosti bydlení.

— Andrej Babiš, předseda vlády

Plaga podle svých slov doufá, že podobných staveb jako Lesovna bude přibývat a že se takové projekty do budoucna stanou standardem; novou dřevostavbu označil za důkaz, že investice do vzdělávání a inovací mají smysl a vytvářejí přidanou hodnotu.

Rozpor mezi oběma rámci stojí za pojmenování, ne za rozřešení. Fakultní budova o 581 metrech čtverečních je ukázkový kus, zatímco změna pravidel pro osm podlaží, kterou premiér zmiňuje, se týká bytových domů — tedy segmentu, kde by se cíl čtvrtiny nové výstavby musel skutečně naplnit a kde je současných deset domů se 103 byty za rok mírou toho, kolik cesty ještě zbývá. Jediným zdrojem této zprávy je text ČTK, který údaje ministrů uvádí bez nezávislého ověření.