Praha požádala o povolení Vltavské filharmonie. Spolu s ní i o pět miliard na okolí

Praha požádala o stavební povolení pro Vltavskou filharmonii. Oznámila to 31. srpna ČTK v tiskové zprávě mluvčí projektu Eliška Marková. Přípravu má pro magistrát na starosti jeho příspěvková organizace Pražská developerská společnost.

Žádost je širší než samotná budova. Zahrnuje filharmonii, jejíž výstavba má podle posledních odhadů stát asi 12,33 miliardy korun bez DPH, a stavební úpravy okolí za dalších zhruba pět miliard korun bez daně — veřejná prostranství, nové vltavské nábřeží a řadu dopravních staveb. Prague Morning tutéž žádost popisuje jako budovu spolu s okolními veřejnými prostranstvími, dopravní infrastrukturou a napojením na stávající síť metra, tramvají, cyklistických tras a pěších cest.

V jednom bodě se oba texty rozcházejí a stojí za to na to upozornit. Archiweb s odkazem na ČTK uvádí 12,33 miliardy jako náklady včetně vybavení; Prague Morning tutéž částku uvádí jako číslo bez DPH a bez nákladů na vybavení. Nerozhodujeme, který údaj je správný, a ani jeden by se neměl citovat jako hotová věc.

Termíny, na kterých teď záleží

Město předpokládá, že povolení získá v prvním čtvrtletí příštího roku. Poté chce vypsat tendr na stavební firmu, a pokud vše půjde bez komplikací, stavba by měla začít v prvním čtvrtletí roku 2028, tedy rok po povolení. V takovém případě by zkušební provoz filharmonie mohl začít v roce 2033.

Je to dlouhý řetěz podmínek a každý jeho článek se u tohoto projektu už jednou posunul. Budovu na základě mezinárodní architektonické soutěže navrhlo dánské studio BIG – Bjarke Ingels Group; Prague Morning datuje vítězství v soutěži do května 2022, mezi vítězným návrhem a podáním žádosti tak uplynuly více než čtyři roky.

Co v budově bude

Tři podzemní a šest nadzemních podlaží. Programem je hudební centrum s pěti sály, kreativním prostorem, restauracemi, dalšími provozy a zázemím. Nové sídlo tu má najít Česká filharmonie, které technicky a kapacitně zastaralé prostory Rudolfina neumožňují plnohodnotný rozvoj, dále Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK a hudební sbírky pražské knihovny.

Ředitel PDS Petr Urbánek argumentuje tím, že žádost je stejnou měrou o čtvrti jako o sále:

Nejde pouze o novou kulturní budovu, ale o projekt úzce propojený s veřejným prostorem, dopravní a technickou infrastrukturou i budoucím rozvojem celé lokality. Podání žádosti o povolení záměru je důležitým krokem nejen pro samotnou Vltavskou filharmonii, ale také pro proměnu zanedbaného území Bubny-Zátory.

— Petr Urbánek, ředitel Pražské developerské společnosti

Čísla mu dávají za pravdu. Pět miliard na nábřeží, ulice a veřejná prostranství není rozpočet na sadové úpravy přilepený k budově koncertního sálu — je to zhruba dvě pětiny ceny samotné filharmonie navrch a je to přesně ta část, na které záleží, jestli z Buben-Zátor bude čtvrť, nebo staveniště s jednou pozoruhodnou budovou.

Co zůstává otevřené

Otázka financování. Město vyjednává o státním příspěvku a podpora výstavby filharmonie je obsažena v programovém prohlášení vlády — což je politický závazek, nikoli řádek v rozpočtu. K financování stavby Praha také založila nadační fond.

Žádost o povolení je tedy zároveň skutečným milníkem a skutečným ukazatelem rizika. Celý procesní řetěz teď stojí na předpokladu, že zhruba sedmnáct miliard korun bude k dispozici ve chvíli, kdy se bude zadávat zakázka, a ani jeden ze zdrojů neříká, odkud má přijít státní podíl ani jak velký by měl být. Povolení je z těch dvou věcí, které město ještě potřebuje, ta snazší.